Motoráři

Motorový odbor nebyl nikdy nejsilnějším odborem v ústeckém aeroklubu. Tato situace byla vždy dána specifikou motorového létání. Před válkou bylo motorové létání drahou záležitostí a až teprve nebezpečí války dovolilo masivní školení záložních vojenských pilotů. Školení pilotů v tzv. Masarykově letecké lize se neobešlo bez podpory státu. Tak se vlastně vyškolili první motoroví piloti ústeckého aeroklubu - viz. historie aeroklubu.


Proto vlastně do roku 1948 se dal počet motorových pilotů v Ústí spočítat na prstech jedné ruky. Paradoxně socialismus dovolil masivní školení motorových pilotů a opětně štědré dotace státu zapříčinily velký nárůst motorových pilotů. Lze s nadsázkou říci, že z těchto pilotů aerokluby čerpají dodnes. Po štědrých dnech však přišly dny méně štědré, kdy počet pilotů pro jednotlivé aerokluby byl regulován, i když výcvik byl relativně zdarma.
Pro ústecký aeroklub bylo toto číslo stanoveno na 3 piloty. Pouze za členy, kteří odcházeli většinu létat k podniku Slovair na zemědělské letouny, se mohl školit nový pilot. Dojíždělo se létat do Vysokého Mýta, kde to mnohdy s výcvikem nebylo jednoduché. Také motorové létání pro vleky větroňů se těžko realizovaly díky nedostupnosti vlečného letounu z Vysokého Mýta.
Po roce 1989 se vše změnilo. Ústecký aeroklub získal vlečný letoun Z-226 M OK-MGV. Velmi rychle se podařilo realizovat přestavbu na verzi MS se stavitelnou vrtulí. Výhodou tohoto letounu bylo jeho dvojí řízení, které umožňovalo přeškolení pilotů na tento typ letounu. Uvolnilo se opatření regulování počtu pilotů. Vše začalo být postaveno na komerční bázi, takže pro zahájení výcviku bylo nutno mít v peněžence značný obnos peněz. Z ekonomických důvodů byl však tento letoun odprodán do SRN novému majiteli.
V současnosti motorový odbor zajišťuje převážně lety pro vleky kluzáků a pro výsadky parašutistů. Dále piloti motorového odboru zajišťují i vyhlídkové lety pro zájemce z řad veřejnosti. V současnosti vlastní aeroklub L-60 Brigadýr, který využívají převážně parašutisté, i když tento letoun může být také využit k vlekům kluzáků. Vzhledem ke svým vlastnostem - jde o bývalý zemědělský letoun, ho lze použít pro vleky kluzáků po přistání v poli. Další typy motorových letadel si lze půjčít od Aeroklubu České republiky a od jiných provozovatelů.

I motorové létání má svoje možnosti soutěžního létání. Hlavními směry jsou navigační soutěže, kdy piloti soutěží v přesném vedení letounu po trati, vyhledávají objekty podle fotografií, hledají vyložené znaky na zemi, prolétávají tajné časové branky a na konci letu soutěží v přesném přistání do vymezeného prostoru. Druhým směrem je akrobatické létání, kde se dá soutěžit podle výkonu akrobatických letadel a podle zkušeností pilota v jednotlivých kategoriích.
Lze také zvyšovat svoji kvalifikaci - získat kvalifikaci pro vleky kluzáků, výsadky, přeškolit se na jiné typy jednomotorových a vícemotorových letadel. Pokud se bude chtít stát profesionálním pilotem, můžete získat i pilotní licenci, která vás bude opravňovat létat za úplatu. popřípad můžete získat oprávnění dopravního pilota. Pro zisk těchto kvalifikací je nutný nálet hodin, který lze v aeroklubu získat relativně laciným létáním.
 


Zpracováno systémem WEBEasy od firmy TH SOFT. Vytištěno ze stránek www.lkuo.cz 19. 4. 2024, 17:43