Parašutisté

Je zajímavé, že i přes pamětníky se nedá zjistit, kdy vlastně parašutistický odbor při Aeroklubu v Ústí nad Orlicí vznikl.

Z dobové kroniky je jasné, že v roce 1961 již byl paraobor ustaven a na dobových fotografiích jsou zaznamenány seskoky padákem na bývalém letišti U Pánova kříže.

Během Svazarmovské éry se paraodbor věnoval výcviku parašutistických vojenských záloh. Na tomto poli se velmi angažoval Miloš Zavřel, který vychoval několik generací mladých vojenských parašutistů. Během 70. a 80. letech minulého století se na ústeckém letišti mnoho paraprovozů neuskutečnilo a parašutisté museli dojíždět na provozy do Nového Města nad Metují. 

Celý rozvoj parašutismu je a byl spojen se jménem Zdeňka Dvořáka, který se zasloužil o to, že paradobor je stále platným odborem ústeckého aeroklubu.

Po revoluci v roce 1989 se mnohé změnilo. Parašutistické provozy se tansformovaly do podoby běžné na západ od nás. To znamená přesun seskoků do komerčních zařízení tzv. dropzone.

Přesto na ústeckém letišti je paradobor stále aktivní a k seskokům používá letoun aeroklubovou L-60 Brigadýr. Je to i díky tomu, že na letišti působí parašutistická škola Ladislava Lukáška, která pořádá pravidelné seskoky začínajícíh prašutistů. Na jeho stránkách najdete i mnoho fotografií ze základního výcviku a i sportovních seskoků v Ústí nad Orlicí. Mnozí z nich pak pokračují se sportovními seskoky v aeroklubu a postupně se zvyšují svoji kvalifikaci.

Ústečtí parašutisté také využívájí zázemí dropzone a dojíždějí například za výškovými seskoky do Kunovic nebo Prostějova, využívají i zázemí seskoků z An-2 na jičínském letišti.

Každoročně se na letišti v Ústí nad Orlicí pořádá soutěž v přesnosti přistání s názvem Orlický pohár, kterého se účastní i soutěžní družstva z jiných aeroklubů a parašutistických spolků.

V poslední době se ústečtí  instruktoři věnují i výcviku žáků vojenské školy v Moravské Třebové.